Neplánuj, člověče, nic z toho nemáš. (Vltava-sen letní noci + Festonda cup 10)

28. července 2010 v 23:45 | Ponořená |  Přišel jsem, viděl jsem
Jak už hlásá sám titulek, plánování je na nic. Pokud si, dámové a páni, něco plánujete, nejkrásnější je doba, kdy se na ta posezeníčka či jiné vypečené těšíte. Pak přijde večer a zjistíte, že Máňa Improvizovaná spadla dávno ze židle pod tíhou opilosti. A vy se nudíte. Příběh z 90% pravdivý. 


Vy lidé máte při plánování na očích růžové brýle (a neříkejte, že ne, pod naším speciálním rentgenem ta barva přímo svítí jako nervový signál č. 1). Nevidíte tu skutečnost, že se může cokoli zvrtnout, pokazit. Já jsem se od vás tomu ošklivému zlozvyku Růžových brýlí túze rychle naučila. Doba těšení byla skvělá, ale nakonec odcházím s 10% nepravdivosti na příběhu. Dobře, tak málo zase ne. 

Vystoupení Gorana Bregoviće se konalo na pódiu vystavěném přímo uprostřed řeky Vltavy. Pokud jste z Prahy, určitě jste o tom něco slyšeli. Trochu jsme při rodinném výletu podcenili situaci a dorazili tak akorát na půl 8. Nemysleli jsme si, že bude akce nějak "profláklá", jeli jsme ale přesto pro jistotu metrem. A dobře jsme udělali. Na Karlově mostě, Nábřeží a hlavně Střeláku se těsnilo nu (nejsem vůbec dobrá na odhad čehokoli), pár tisíc diváků určitě. Na Střelák jsme se dostali horko-těžko s menšími obtížemi. Výhled v tzv. první řadě si vybojoval bohužel pár s popisem slečna 190 a pán 210. Centimetrů. A ještě nadávali, když pod nimi někdo prošel. Okolo řeky je už delší dobu řada nekácených stromů, takže jsem pódium viděla za občasného šepotu vysokého páru. Šlapadla a loďky byly pronajaty na míle daleko, spokojili jsme se tedy s velkoplošnou obrazovkou. U ní byl zvuk jakš takš, ale na mostě lidé slyšeli něco podobného spíše tranzistoru z dob K. Teď malá otázka. Nepřipadá vám trochu úchylná představa několika set lidí fandících velkoplošné obrazovce, když je pódium vzdáleno pár set metrů (opět hrubý odhad) úplně mimo? Nám ze začátku trochu ano, dokud atmosféře mimochodem skvělé balkánské hudby (!) nedodal na "půvabu" speciální host večera, pro mne vskutku nečekaný. Pokud jsem z úst své sestry zaslechla slova "hele, Karel", hledala jsem mezi lidmi marně svého starého kamaráda. Jako host se na pořadu objevil zlatý Karel Gott. Zapěl Mistrál a zmizel po Česku. Co se týče kvality hudby i celkové nálady, nemohu si na nic stěžovat. Vzduchem se linula štiplavá vůně trávy a jinak neklidný pražský dav se proměnil v množství příjemně naladěných a bezstarostně tančících lidí. Všemu napomáhal také fakt, že pršelo všude kromě centra. A kdo za to asi může:-)
Po nekompromisním konci přišel krásný ohňostroj. A víte, jak jsem již vyprávěla o těch špatně umístěných stromech? Tak přesně teď tam neměly stát. Ale rány vskutku veliké, tudíž musím usoudit, že se jednalo o ohňostroj více než uspokojivý. Cestou na Budky jsme potkávali partičky fanoušků ACS, šťastných z vítězství 1:0. Můj žaludek je od té doby v jednom kole. Pokud si navyknete na pravidelný jídelníček se zdravou výživou a pohybem, je pro vás bageta Golf v 1 hodinu ranní něco jako sebevražda. Nějak jsem si navykla, takže ještě teď v půl 11 žvýkám mimochodem výborný švestkový koláč s drobenkou. Nějaké slušné fotografie ulovil až můj otec, který si vybojoval místo na lavičce a snažil se tu parádu zachytit pomocí teleobjektivu. 
Zdeněk Steiner, Jiří Zemánek
Přejděme tedy k dnešku (momentálně při aktualizaci článku včerejšku) se od 10:00 konal
(a myslím, že se teď pořád koná dojezd- upřesním) Festonda Cup 2010. Zjednodušená
teorie - České a slovenské hudební skupiny vytvořily tříčlenná nohejbalová mužstva. Musím přiznat, že jsem se opravdu těšila na krásnou podívanou v podobě Márdiho (Vypsaná FiXa) hrajícího na něco jiného, než kytaru. Dorazili jsme na místo bohužel až kolem čtvrté hodiny odpolední. Márdiho jsme zastihli pouze v "zevlařské" poloze u zábradlí, prý to projeli už na začátku. Na to, jakou mírou bylo na akci upozorňováno, dorazilo překvapivě málo lidí. Křivoklát je asi mimo. Velkou roli sehrálo také počasí, které jsme si tentokrát nestihli zamluvit (už asi o mé moci ovlivňovat počasí na planetě zemské přestanu mluvit, neboť mi byla tato výsada pro vyzrazení odebrána). Od začátku se mrholení proměňovalo na hustý déšť a naopak. A to bylo pro mě, která doplatila na svou drzost a nepozvala na párty deštník, celkem utrpení. Přes brašnu jsem si přehodila akorát kompaktní a celkem funkční zabudovanou pláštěnku. Fotografie z utkání jsem tedy stihla udělat pouze v jednom zápase tuším Wohnoutů proti Třem sestrám. Za dvojitá vé nastoupili z hudební sestavy Fenek Steiner a Jirka Zemánek, který je  ředitelem celého turnaje. Ke konci byli zjevně již trochu unaveni, vybojovali krásné čtvrté místo. Nevím, kdo se stal vítězem, ale hlavním podezřelým jsou pro mě Apple Juice. Třetí snad UDG a druzí Atari Terror? Nepovažuji se za vyjímečného diváka, protože jsem většinu času strávila mumláním o čemkoli nudném, jezením nezdravostí, ze kterých je mi mimochodem pořád dost špatně a procházením se z důvodu chladna. Kdyby nebyly v potoce ryby.. takže kdyby bylo lepší počasí, zlepšila by se jistě i nálada. Kdo ví.  Jakmile jsem se začala chystat k poněkud brzkému odchodu ještě před vyhlášením poražených a těch méně poražených, přestalo pršet. Trochu pech, ale zpět jsem se přesto nevydala. Stačila jsem ještě Fenkovi pochválit jeho nový účes (který mu mimochodem opravdu sluší), zachytit několik posledních fotografií (Většinou se jen tak nevidí člověk, co fotí relativně cizí lidi napotkání). Nezůstala jsem tedy podle původního plánu do ranního poledne na dojezd. Akci bych co se týče celkového dojmu, který jsme si my neudělali zrovna nejlepší, označila za méně podařenou. Jak ale Arnošt Lustig řekl v jednom z dokumentů (určitě jsem to již v nějakém článku zmiňovala, svými slovi řečeno), i z tragických dob a událostí si připomínáme pouze ty dobré vzpomínky. Z toho vyplývá, že mi dalo opravdu obrovské úsilí, abych o Festonda cupu mluvila jako o méně podařené záležitosti! Přiložím ještě nějaké "mačové" fotografie a pomalu, ale jistě zakončím ťukání či blábolení, dnes s trochu méně debilním intrem. Zítra, pokud počasí dovolí (já o něm nepřestanu mluvit, omlouvám se a nechávám se pokořit!), si dám menší diskuzi u hrnku dobrého čaje či koly a proložím si jeden z hektičtějších týdnů prázdnin trochou mluveného slova. V pátek se totiž chystám na pravidelný červencový koncert skupiny Brutus, pro mě poprvé. Na přelomu července a srpna jsem posledních 10 let pobývala někde v zahraničí. Snad se vydaří, hlavně nic neplánovat!:-) (Ačkoli jsem k tomu byla bohužel stažena. Takové cigarety jsou sice děsný zlozvyk, ale přeci jenom neplánovaný. To je dělá více snesitelné, můžete s nimi trávit čas do konce bytí. A to doslova)Zdeněk Steiner
Zástupce

Tým 3s



















Fotografie se moc nepovedly, při maximálním přiblížení u kompaktu se mi chtě nechtě trochu třásla muška. Pro ilustraci snad postačující.

Tak se tedy mějte a smějte, prasátka má usměvavá.
 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 29. července 2010 v 0:16 | Reagovat

nevím sice kdo to je, ale odkdy je v Praze Labe? :D

2 Ponořená Ponořená | Web | 29. července 2010 v 0:17 | Reagovat

[1]: Proboha! Nebudu předstírat, že jde o schválně zakomponovanou chybu (a že já je dělám schválně často). Díky za upozornění, jsem to ale popletoň. :D

3 ethnea ethnea | Web | 29. července 2010 v 0:39 | Reagovat

To Labe me take trosku zaskocilo... =D

(A v profilu se mi u Tebe moc libi: Rada deguji s osmaky) Ja taky. ;-)

4 Yadnee Yadnee | Web | 29. července 2010 v 12:48 | Reagovat

To Labe, to Labe, tak ráda k němu v Praze chodívám:D

5 Ponořená Ponořená | Web | 29. července 2010 v 13:04 | Reagovat

A ačkoli se Labe již nikde ve článku nevyskytuje, nikdo si jej nepřečte a neokomentuje opravdu to, o čem je psáno. Já věděla, proč do článků zařazovat narážky na ty, co si přečtou pouze první větu a vyloudí z ní a z témata komentář. Slušně řečeno.

6 Žirafka Žirafka | Web | 30. července 2010 v 16:31 | Reagovat

No sice máme ještě měsíc, ale už jsme o jeden přišli :-(. Jinak krásný design, ten je skvělej, originální a moc se mi líbí ♥. Věř mi, je dokonalej, skvěle barevnej a domyšlenej. Moc moc moc mě oslovil. Jinak já tyhle písemné směry nerozeznávám :D takhle do detailů, takže me to jako balada moc nepřijde

7 Vendy Vendy | Web | 1. srpna 2010 v 23:19 | Reagovat

Vyzrazovat tajné schopnosti se nevyplácí, pak se počasí mění jak na obrtlíku a nepomůžou žádná zbožná přání... Koncert na vodě mohl být fantastický, a ohňostroj jako třešnička na dortu...
Sportu moc nefandím, ale akce mohla být zajímavá. Tvůj článek se dobře četl, máš smysl pro humor a líbil se mi popisek páru slečna 190 a pán 210. To byla opravdu smůla...
Doufám že dnes už je ti líp a bageta zbaštěná v jednu hodinu ráno už nedělá problémy :-).

8 Hjůbí Hjůbí | Web | 2. srpna 2010 v 21:28 | Reagovat

Je pravda, že plánování se nevyplácí a nejlepší na tom je to ttěšení. Což je asi důvod, proč plánujeme.

Kdyby pod tou první fotkou nebyla jména, hned bych si myslela, že ten mladý muž v modrém tričku je můj kamarád :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.