I hlouposti se dá šlápnout na Gesicht

3. června 2010 v 8:55 | Ponořená |  Blábolení
Bible a Korán mezi sebou vedou šarvátky v jedné polici horkých spisů osamělé knihovny, korpulentní dáma dává svému manželovi do postele pastu na zuby a moucha z obchodu paní Kersakulkerlogondrog právě přelétla na šťavnaté jablko sousedního obchodu z důvodu navýšení sazby za nepovolené parkování na ovocnatém prostranství na usmrcení zcela neznámou zbraní připomínající obrovské modré mříže. A Ponořená žížala se mezitím rozhodla dát smrtící ránu své samotě, nudě a homesicku. She´s back.


Musím se přiznat, stále nejsem zcela ve formě. V archívu se mi vyskytuje ale tolik rozepsaných článků a mnou kýve taková chuť je všechny dopsat.. chtěla bych poděkovat někomu, kdo mi sfoukl tu pampelišku, co jsem měla připravenou na kredenci pro zvláštní příležitost návratu. Snad si mého lenošení nevšiml nikdo z představených božského AK, a já si budu moci dále vést svou ilegální činnost nepopsatelného charakteru. Ačkoli se od Moravy, jak se zdá největších smolařů na letošní povodně, vyskytuji poměrně daleko, prší tu stále a vytrvale. A mě už to nebaví. Dnes se chystám jet jako další polodozor s dětmi na výlet. Pokud bude stejně jako teď, mají se na co těšit. Jak to tak vidím, budou se válet na pokoji s tunou jídla, co jim připravily kuchařky na cestu. A jestli toto krásné počasí vydrží ještě do půlky června, mám se na co těšit i já, neboť mne čeká nefalšovaný vodácký kurz po Vltavě. Nikdy jsem v tom neseděla a počítám s tím, že nebude den, kdy bych se nepřevrhla. Pokud do toho bude zima i déšť, noci ani v úkrytu spacáku nebudou ideální. Pro mě, pro rozmazlence, který se na zemi nevyspí a kvůli žaludečním potížím nesmí jíst žádnou smaženou či pytlíkovou stravu, jež je mnohdy jako jediná v těchto destinacích k dostání, se může běžný zážitkový výlet proměnit v horor. Vraťme se ale spíš do minulosti. Zhruba před týdnem jsem byla spálit nějaké kcal na koncert skupiny Brutus do Rakovníka. Počasí nám dost přálo, sešlo se mnoho lidí, celkově to byla dost parádička. Ovšem, že člověk musí přehlížet menší nedostatky, které by mu za normálních okolností náladu zkazily. Například hned po příchodu první pivo v rozkroku a v kotli další 4 po celém těle, mírně či nemírně opilí starší či postarší muži či nemuži. Koncert jsem si moc užila, za půlrok budou mít opět co překonávat. Další týden jsem se na Tři Sestry již nevypravila. Docela mě to mrzí, lidí tam bylo prý mnohem víc a celkově to bylo prý "vyladěné".  Atmosféra Brutů se ale nedá za nic vyměnit, v tom si stojím za své:-)
Ve škole nám kvůli změnám ve sboru nastavili nový rozvrh. Hodinu saxofonu jsem měla během volné hodiny, která se mi teď posunula o 2 hodiny. V pondělí jsem si přišla pro radu k učiteli spolu s kamarádkou, která zrovna skládala závěrečné zkoušky. Po jejím příchodu mi bylo sděleno, že ačkoli jsem vlastně přípravka a nehraji ani půl roku, měla bych přeci taky nějaké závěrečné zkoušky mít. Tedy, zprvu jsem myslela, že učitele zaškrtím, byla jsem mírně hysterická. Nakonec jsem ale svolila a na zkoušky jsem šla. Jelikož jsem měla nervozitou pěkně napresovaný nátisk, nejen že mi 2x nezaznělo D2, ale i G2, což se mi před tím nikdy nestalo. Měla jsem naštvaný výraz a vztekala se, že mi to nejde, ale páni učitelé se na mě jenom smáli s tím, že bych se měla taky smát, když na to hraji tak krátce. Přehrála jsem etudu, jednu skladbu, stupnici a šla. Ke konci se zavedla menší diskuze co se týče mého sluchu. Připadala jsem si před tím tak trochu jako králík, kterého vyhazují z klobouku ve varieté. Ještě před zkouškami jsem si musela stoupnout zády ke klavíru, učitel s kamarádkou hráli na klavír tóny a já je musela poznat. Učitel byl z toho, že jsem je skutečně uměla pojmenovat, trochu hin, ale já bych se tím příliš nechlubila. Můj absolutní sluch je totiž občas tak trochu na baterky. To ale přeci nemusí nikdo vědět, takže se radši do budoucna přestanu zmiňovat o tom, že můj vlak troubil tam i zpátky jiným tónem. To by pro začátek stačilo. Abych vás trochu navnadila, další zemí poznání bude Velká Británie. A bude se dělat pudink, ačkoli je léto. Jak mám poslední dobou náladu na pečení a vaření, začala jsem si hledat různé zahraniční recepty. Velice mě zaujala švédská kuchyně, resp. extra tučné vdolečky, mňam. Do dílu o anglické kuchyni možná přidám i jednu variantu receptu na slavný máslový ležák z Harryho Pottera. Našla jsem spoustu receptů a moc by mě zajímalo, jak tato populární tekutina chutná Čechům. Dále je také již připraven podklad pro blogerské neblogerno, rozhovory s mými svatyněmi a ostatními tajuplnými anonymitami. Na to si budete ale muset trochu počkat, o prázdninovou sezonu mi moc lidí rozhovor asi neposkytne a lidí, co si budou v (kéž by) prosluněné dny číst zápisy zrovna na mém blogu, bude tuze málo. Alespoň si to tedy myslím. To by na rozjezd stačilo:-)

K závěru bych chtěla říct své Rest in Peace Paulu Grayovi, číslu 2 a basákovi skupiny SlipKnoT. Při dosti smutné "posmrtné konferenci" se nerozbrečelo jenom členstvo kapely. Ach jo. Tak tedy, ještě jednou odpočívej v pokoji. 13456789. Na poctu Snuff, má momentálně nejoblíbenější skladba a již zmiňovaný rozhovor s kapelou.



Čis.
 


Komentáře

1 Žirafka Žirafka | Web | 3. června 2010 v 9:21 | Reagovat

Jé, ty se vracíš k blogování? Dobře, že tak a mě ta nálada přejde ;-), jen prostě ještě bych chtěla říct pár ošklivých věcí, ale zatím na to nějak nemám chuť :D. A jinak "Partnerský vedlejšák - zatím bez obsahu" - to je tvůj nový blog na...povídky? Nebo ho máš jen s někým?

2 Vendy Vendy | Web | 3. června 2010 v 9:52 | Reagovat

Sláva, Žížala žije a vrací se nejen v komentářích! :-)
Už začátek tvého článku mě nadchnul, úvaha nad mouchami, které musí emigrovat do sousedství z důvodů navýšené sazby za nepovolené parkování na ovocném prostranství... Koncert mohl být zážitek velkého formátu, protože živá hudba je holt živá a ty věci k tomu, někdy se holt nezadaří (polita pivem, to je asi daň...)já už na koncertě nebyla pěkně dlouho.
Ten vodácký výcvik ti docela závidím, na vodě je totiž většinou psina, i když spaní ve spacáku už taky nehovím. Jsem velmi pohodlná a líná dáma, dřív jsem trampovala a spali jsme pod širákem, dnes by se mi nechtělo...takže tvé mírné obavy i chápu.
A vidím, že máš taky spoustu plánů a rozepsaných článků a tak se už těším, až si počtu, eventuálně vyzkouším máslový ležák nejen z Prasinek...

3 Yadnee Taikuutta Yadnee Taikuutta | Web | 3. června 2010 v 10:43 | Reagovat

juhůůůů! ponořená konvička je zpátky ve vodě!

takjo, sem bezobratlec. cítím to v tkáních!:D

4 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 13. ledna 2011 v 16:12 | Reagovat

nádherný... :)) ty máš úplně překrásnej blogisek

5 alenka15987788 alenka15987788 | 22. ledna 2011 v 14:15 | Reagovat

máš to tu peknoucke

6 alenka15987788 alenka15987788 | Web | 6. února 2011 v 14:20 | Reagovat

Ahojky, máš fakt pěkný blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.