Strejda sci-fi woo doo

11. října 2009 v 15:59 | Ponořená |  Přišel jsem, viděl jsem
Vlastně jsem přemýšlela, jaký udělat nový model článku. Model, který se zatím uplatnil byl text+obrázek/video (y,a). Text jsem upravila na 2 části, které se mi rozcházejí do dvou rubrik. Nějak jsem nevěděla jak to udělat a opět se uplatnilo jedno z mých univerzálních řešení pro snadnější život- zavřít oči, na něco kliknout a ono se to nějak vyvede. Tentokrát jsem to zařadila spíš do zážitkového manévru, protože se můj mozek nějak nepřehoupl do období, kdy bych dokázala něco takového sepsat. Stejně to má většina textařů a hodně posluchačů. Když už chceš napsat něco o lásce (ty růžový pudlíku), zabal to do neprodyšného obalu, pojmi to úplně jinak- s nadhledem nebo naopak.. a pak ti to možná spolknou (a bude z tebe šedej pudl, protože se songama o lásce nikdy doga nebudeš). Dobře, vtip- to dělá ten růžový svetr (mimochodem, přijde vám zapíjení sušenek nechutné?). Dnešní věta? Hamburgery převzaly vládu nad světem. Ani největší filozof by to nenapsal líp, děkujeme Fíjou. Asi začnu hledat nový talenty, jako je ona.

V pátek jsem si udělala svého kofoláčka, protože jsem chtěla zjistit, co je tak pěkného na těch dechberoucích panenkách tak pěkného, spíš jsem neměla co dělat. Nedělala jsem ji/ho podle návodu s drátkem, docela postačila obyčejná lepicí pistole, nějaká krajka na závoj, papírový vlnky na vlásky, knoflík na očíčko a nějaké ty bavlnky s novinami (ušetříte spoustu času a materiálu, pokud na tělíčko, hlavu a končetinu/končetiny použijete namísto drátku noviny).
Reakce na moji krásnou panenku se převážně rovnaly záchvatu smíchu, vlastně jsem nezažila nikoho, kdo by se nesmál, tedy- až na mě. Já jí mám nesmírně ráda a každý večer ji nechávám spát vedle sebe na piánu, protože jí to na posteli prostě nesvědčí, vlastně to nesvědčí ani mně. Myslím, že v ní něco bude. Myslíte si, že vypadá jak kofoláček? Vypadá líp. Včera jsme se stejně jako minulý rok jeli podívat do Lokte na vinobraní. Bylo to úplně stejné jako minule, akorát počasí bylo pěkně na psa. Chcát. Mučírna s figurínami nebyla tak strašidelná, jako spíš nechutná. Musím přiznat, že se jim to celkem povedlo. Konečně se mi podařilo udělat si vlastní svíčku, aniž by mi spadla zpátky do vany s voskem. Nádherně voní, už se těším, až si ji zapálím. A pak do Sokolova, pořád se to tam mění, ale je to pořád stejná prdelka, ikdyž to má osm příšerně natřenejch základek. Teče ti křišťál, čarodějko. Každému propůjčíš a sama nemáš nic, až moc si zahráváš, ty stará velrybo. Ty tóny v hlavě máš, stačí ji otevřít a nechat nahlídnout svět. Propujč svůj hlas hlubinám, a pak se staneš bílou žábou. Je to tvoje moře, kam díváš se ráno, kde propůjčuješ krásu, co vstává ti z ramene. Ty musíš fakt zmizet, jinak ti nedá pokoj, ta sousedská kráva, co žvejká ti vlasy. A zase mám kecy, je to ale krásnej pocit. Proč nenapsat to, co se ti zrovna přehrává v hlavě? Někdy to dopadne dost divně, ale občas je docela sranda vidět, co za slova ti tvůj mozek vyhodí, jako třeba slavnou větu s hamburgerem. To jsme my, ti rádoby intelektuálové, filozofové, co to mají v životě těžký a musí o tom nutně napsat a platí v sámošce kreditkou, hehe.

Dneska vyjímečně bez videa? Asi ne...

Ať jsem trochu za klasika. Říká vám něco MattRach? Nenápadný francouzský chlapík. Když se tento chlapík spojí s Mozartem, co vznikne? Zírám.


Určitě se podívejte na víc videí, je to mistřík i v akustice. On prostě na tu kytaru hrát neumí:-) Akorát nejsem zvyklá na to tempo, taky vám připadá?

Mějte se a povídejte si taky se mnou, co já samotinká si mám počít.
 


Komentáře

1 Fíjou Fíjou | 11. října 2009 v 20:08 | Reagovat

Nezapoměn na to, že iPody se budou mstít lidstvu za strkání sluchátek do tak odporných míst!:)Nejslavnější má věta byla, je a bude kecy, prdy, beďary :D

2 Ponořená Ponořená | 11. října 2009 v 20:20 | Reagovat

[1]: Ta je z filmu, takže si pořád stojím za hamburgerama!:D S těma iPodama máš naprostou pravdu, ta moje mp3 už by mi nejradši natrhla prďel, pořád jí strkám tam, kam nemám:)

3 Sně...ží Sně...ží | Web | 19. října 2009 v 21:14 | Reagovat

Můj čas je pekelně předražený, nemám ho pro sebe skoro ani kousek. Už aby byly prázdniny a já si zas nemohla na chvilku oddechnout a všem se pořádně ozvat :-).
Kofoláček se mi líbí, je úplně jinačí než všechny ty stejné postavičky z drátků a bavlnky a toho dělá neuvěřitelně krásným a vyjímečným :-).
Psát toco mi zrovna příjde na mysl? Pomale zapomínám, jak se to dělá. Ne že byhc nepsala to co si myslím, ale už jsem se dostala do stavu, kdy to cenzuruji :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.