Nebuďte líní, buďte extra líní! Madeira 09

10. srpna 2009 v 23:33 | Ponořená |  Přišel jsem, viděl jsem
Abyste se neutopili v mých návalech cizojazyčných nadpisů(:P), dala jsem sem jeden český, opět beze smyslu. Beze smyslu? Možná pro workoholiky, ale většina populace(většina je samozřejmě synonymum pro "Já") se v lenosti vyžívá. Ať už zdravě, nebo nezdravě, každý si občas rád zahraje na coach potato. Já jsem spíš spáč a počítačový maniak. Většinu času mi dříve zabralo Pet Society (droga v každém věku a neskutečný oblbující žrout času), vše ostatní na FB, YouTube, MySpace a podobné sss, občas blog(nejradši mám pocit dobře udělané práce, nebo alespoň udělané) a pak už jenom vše dokola. V tomto případě pro mne byla dovolená doslova horor (Kein Internet- kein Leben, už vás s tim štvu, co?). Madeira je opravdu krásný ostrov, ale představa, že bych měla vydržet 14 dní bez nového životního proudu byla opravdu skličující. Malý záblesk naděje v podobě "internetu ve veřejných prostorách" mi svítila do té doby, než jsem si všimla pomalého počítače v recepci s malou poznámkou "Max. 10 mins." a frontou za ním. Brát si s sebou notebook bylo asi to nejhorší rozhodnutí (ale hrálo se na něm dobře Solitaire), co jsem před odletem udělala. Hotel byl taky nic moc, ale to mi nevadilo, protože jsme v 10 odjeli a v 10 se vrátili. Klidný průběh dovolené, šlapání po rovině podél levád, to byla moje představa (teď už vím, že moje představy jsou dokonalým dílem mé šílené fantazie). Rozplynula se hned po tom, co jsme zastavili na prašném parkovišti s výhledem na pár set metrovou, mírně kopcovitou
cestičku. Když jsem se zeptala, kam že jdeme a jak je to daleko, bylo mi řečeno, že jdeme na Pico Ruivo- nejvyšší vrchol Madeiry a stoupá se tam Postupně zhruba tak 3 km. Teploměr ukazoval něco pod 40 stupňů, což je docela síla při běžné teplotě do 25. Byla jsem docela naštvaná a pustila se do cesty sama. Ani nevíte, jak mě to začalo bavit! Mohla jsem o všem přemýšlet ( funět do toho kopce aniž by mě někdo slyšel) a jít si vlastním tempem, které se mi zdálo poněkud rychlé. Jediné hezké na setkání s ostatními turisty je, že vás každý pozdraví, nebo poděkuje, můžete pozdravit nebo poděkovat v jakémkoliv jazyce (dobře, čeština moc v oblibě nebyla) a dostalo se vám tedy alespoň od většiny podobného zacházení. Docela dobré zpříjemnění cesty. Dál už to s výstupem rozvádět nebudu, byla to HRŮZA! Ale ten pocit pak, ten byl ovšem parádní. Zpátky to bylo taky terno, ale bylo mi slíbeno, že teď už jenom po levádách a do kopců jedině autem. Ha, ha, ha. Hned další den jsme šli ještě delší cestu na.. no, kam to bylo? Nevím, cesta vedla přes poloostrov k nějaké chatě. To byly 3km. Za chatou byla strmá hora. Měla jsem toho dost, ale proč ne. Při sestrupu mi noha sjela po štěrku a já si sedřela ruce. První otázka zněla "Je kůkr a foťák v pořádku?", druhá věta zněla "Jsi si jistá, že jsou v pořádku?" a třetí věta konečně "Je ti něco?", přece jsem se dočkala a zbytek jsem sešla s menší pomocí. Na další výšlapy už jsem si zvykla, chodili jsme podél levád (podél některých zjevně asi nikdo nešel, protože se tam ani nedalo chodit) a kochali se krásnou přírodou.. a ještěrkami. Těch tam bylo opravdu požehnaně, někdy jsme měli co dělat, abychom nějakou zbloudilou
Malinkou ještěrku nezašlápli. Moc plaché tedy nebyly, jak se můžete přesvědčit třeba ze snímku, vklidu si pózovaly a v oblastech chudých na vodu balenku s klidem přijmaly. Jednou jsem si dala na prst kapku vody a ta sviňka černá( jediný černý co chodí po světě jsem zjevně já) mě kousla do ukazováčku, zjevně jsem chutné sousto. Občas jsme viděli asi 30 ještěrek vyhřívajících se v řadě na sluníčku. Bylo to parádní. Každý den se někam jelo, buď po vyhlídkách, to byly odpočinkové dny, nebo po výšlapech. Den se zakončoval symbolicky ve Funchalském McDonaldu:D Byli jsme tak špinaví, že na nás místní vklidu ukazovali. Proč ne, vidíme je poprvé a naposled. Během pobytu jsem se seznámila s 15ti letou angličankou, která ani nevěděla, jak že to tu my vlastně mluvíme. Na otázku jsem jí odpověděla: "A jak se mluví v Anglii..?" , doufám, že to pochopila, jinak budou díky mně Češi za paka. Ke konci bych se chtěla zmínit o tom, že bude trvat skutečně dlouho, než zase nasednu do letadla, fuj!! Někdy sem dám přistávání letadel, co zachytili vtipálci na Funchalském letišti. Každopádně jsem doma a všimla jsem si, že Snětečkyží asi ráda kytky.. osobně je moc ráda fotím a když je na nich hmyz, tak je to taky paráda. Jednu jsem vyfotila samotnou, tak doufám, že se vám bude líbit:) Zbytek fotek i s hmyzem jsem dala na DA, kdo si řekne, dám mu odkaz až vložím všechny fotky, které se mi podařilo zachytit, než se mi porouchal foťák a všechno bylo v prdeli. No, zítra se chystám do kina, pak ještě jednou do kina na Bruna(na toho se obzvlášť těším!!:D) a pak ještě jednou do kina na Mary a Max, tak už se těšim jak štěně na kartáč.. no a pak zase mučení.. takže mi nezbývá nic jiného než se s vámi rozloučit, drazí milí:)























Fotka je pěkná, ne?:)

Mějte se
 


Komentáře

1 Sně...ží Sně...ží | Web | 11. srpna 2009 v 18:46 | Reagovat

Ještěrky jsou pěkně vychytralý mršky. Vždycky když nějakou potkám snažím se ji chytit, abych si ji mohla ochočit, ale zatím každá utekla :D.
Kytky jsou úžasně fotogenický, chtěla bych být jako ony :D. Jinak tě moc moc prosím o odkaz, ráda se na tvoje fotky mrknu ;).

2 Radka Radka | Web | 12. srpna 2009 v 15:05 | Reagovat

Pobavilas mě:-) Já - největší lenoška na světě jsem na tom hodně podobně - PetSociety mi žere hodinu času denně, stejně jako zpropadený facebook... Ale občas není naškodu vyletět z hnízda a udělat nějaké krásné fotky, ty tvoje jsou povedené:-) Líbí se mi ta květina...

3 Sně...ží Sně...ží | Web | 13. srpna 2009 v 10:49 | Reagovat

Cos chudáčkovi foťáčkovi udělala? :D

4 Eva* Eva* | Web | 13. srpna 2009 v 19:49 | Reagovat

Fotka je krásná a já vím název kytičky. Je to kalokvět. :-)

5 Sně...ží Sně...ží | Web | 17. srpna 2009 v 14:21 | Reagovat

...já zírám. Takhle barevný už to tady dlouho nebylo, povedlo se ti to :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.